Selhávání střeva je důsledek onemocnění střeva, kdy běžná dieta nedodá nemocnému dostatek energie, tekutin, bílkovin, solí, stopových prvků apod. Pro zajištění výživových potřeb organismu potřebuje nemocný výživu zvláštního složení, buď enterální- podávanou cestou trávícího traktu, ale často výživovými sondami, anebo v nejtěžších případech i parenterální- nitrožilní.
Příčiny selhávání střeva mohou být např. zkrácení délky tenkého střeva a tím plochy sliznice pro vstřebávání živin, porucha pohybu ( motility) střeva, porucha vstřebávání určitých živin při onemocnění enterocytů- střevních buněk, zvýšené ztráty některých živin- bílkovin při onemocnění střevní stěny , poškození střevní sliznice např. ozařováním nebo cytostatiky při léčbě nádorového onemocnění. Některé příčiny selhání střeva jsou přechodné, jiné jsou trvalé, celoživotní.
Stejně jako v případě nevratného selhání některých jiných orgánů je i selhání střeva v určitých případech možné léčit transplantací. Program transplantace střeva je v ČR připraven v IKEM Praha
Syndrom krátkého střeva: jedna z nejčastějších příčin selhávání střeva- zkrácení délky střeva a plochy pro vstřebávání živin. Může být způsoben vrozeně krátkým střevem ( často následek poruchy prokrvení střeva v průběhu nitroděložního vývoje, nebo při gastroschíze- poruše uzávěru břišní stěny). Střevo může být též zkráceno chirurgicky při odstranění chorobně změněné části. U dětí je nejčastější příčinou zánět střeva nedonošených dětí- tzv. nekrotizující entrokolitida, dále porucha nervového zásobení střeva tzv. excesivní aganglionóza- varianta Hirschsprungovy choroby, volvulus- zatočení střeva kolem cév a následné odumření v důsledku poruchy prokrvení. U dospělých je častou příčinou tzv. infarkt střeva- uzávěr tepny zásobující tenké střevo , stavy po operaci nádoru, operace pro nespecifické střevní záněty. Tento výčet příčin syndromu krátkého střeva není ani zdaleka úplný.
Jak již bylo uvedeno výše potřebují pacienti se selháním střeva v nejtěžších případech kombinací speciální výživy podávané cestou trávícího traktu a nitrožilní výživy, která bývá podávána podle tíže postižení 10- 20 hodin denně.
Nemocný má zaveden katétr do velké žíly, výživa je podávána infúzní pumpou. Převedení pacienta do domácí prostředí předchází důkladný zácvik v technice ošetřování katétru a péče o něj, zacházení s infúzními vaky s výživou a doplňky výživy, poučení o možných komplikacích jejich projevech a postupu při jejich vzniku. Komplikace nitrožilní výživy mohou být technické- poruchy pumpy, uzávěr nebo prasknutí katétru, infekční- místní a celkové, krvácivé, trombotické ( uzávěr žíly), metabolické.
Výživu je množné podávat takto měsíce i léta a zajistit přijatelnou kvalitu života, dospělí mohou vykonávat své povolání, děti rostou a vyvíjejí se, mohou chodit do školy, sportovat rekreačně apod.
autor: MUDr. Jana Kalousová, FN Motol